V dnešním výletu se podíváme do Prahy. Ale vynecháme pražské architektonické skvosty a zamíříme do přírody. I tam na nás může dýchnout historie. I vlastně i architektura. Ano, vyrazíme na pražský Vypich, kde se nachází obora Hvězda, známý letohrádek Hvězda a přilehlé bojiště bitvy na Bílé hoře. A navíc… těšili jsme se, že slunečné podzimní počasí nádherně vyzdvihne všemi barvami hrající listí stromů v oboře, až nám oči budou přecházet. A to se splnilo.
Jak se dostat do obory Hvězda
MHD
K oboře samozřejmě jezdí pražská hromadná doprava. A to jak autobusy (108, 168, 191 – zastávka Dopravní hřiště Vypich), tak i tramvaje (22, 25 – zastávka Vypich; 1,2 – Heyrovského náměstí). Nejbližší metro je stanice Petřiny, odkud je to k oboře zhruba 10 minut pěšky.
Vlakem
I v Praze můžete na výlet jet vlakem 🙂 Tady doporučím zastávku Ruzyně, odkud je to k oboře Hvězda nejblíže.
Autem
Pokud zvolíte dopravu autem, tak už i na Praze 6, kde se obora nachází, platí nějakou dobu parkovací zóny. Nicméně podél východní strany obory v ulici Na Vypichu je jiná než modrá zóna, která aspoň o víkendu umožňuje parkování bez placení. A to jsme využili i my.
Jak vznikla obora Hvězda
Pražáci vnímají oboru Hvězda jako oblíbené místo na procházky. Její poloha relativně blízko centra a přitom nabízející klid a ticho od běžného ruchu hlavního města k tomu přímo vybízí.
Já sám mám oboru Hvězda spojenou s různými zážitky jako třeba školní výlety/vycházky (vyrůstal jsem nedaleko a se školkou/školou jsme chodili buď sem a nebo do Šárky) nebo třeba s naší první zkušebnou, kdy jsem hrál v kapele a krotil baskytarové struny. Nebo třeba s místem na příjemné proběhnutí.
Takže za mě obora Hvězda existuje od nepaměti 🙂
Ve skutečnosti byla obora Hvězda založena někdy po roce 1530 Ferdinandem I. Habsburským.
Obora původně sloužila k honům a dalším lesně-lovecko-volnočasovým aktivitám šlechty. Postupem času se k tomu přidalo i její využívání jako tábořiště pro nejrůznější vojska, která táhla na nebo kolem Prahy. A to od dob třicetileté války až po druhou světovou válku.
Dnes je obora protkaná spoustou cest a cestiček, takže si zde můžete přijít na své, ať už jste návštěvníci, kteří preferují upravené cesty a nebo patříte spíše mezi ty, kteří mají raději bližší kontakt s přírodou a stromy.
Letohrádek Hvězda
To je stavba, která se asi vybaví naprosto každému, kdo slyší o oboře Hvězda. Letohrádek Hvězda má naprosto unikátní “hvězdový” tvar a patří mezi jedno z nejzajímavějších stavebních děl české renesance.
Letohrádek Hvězda byl postaven během 1555 – 1558. Zajímavostí je, že se stavělo podle plánů králova mladšího syna, rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského.
Z novější doby si můžete letohrádek Hvězda pamatovat jako Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše. To zde bylo až do roku 1996.
Nyní je uvnitř letohrádku umístěna expozice výstavy o bitvě na Bílé hoře, kterou lze navštívit. Tedy pokud zrovna neplatí vládní omezení související s koronavirem, jako to je v době psaní tohoto článku (listopad 2020).
Běžné otevírací hodiny letohrádku Hvězda jsou od 10 hod. do 18 hod. každý den kromě pondělí a to v měsících duben – říjen.
Bílá hora
Když se vydáte oborou směrem na západ, projdete branou v obvodové zdi, tak se dostanete jen pár kroků od místa jedné z nejslavnějších bitev české historie. K místu “šarvátky, která trvala pár desítek minut a ovlivnila českou historii na 300 let”, jak by řekl klasik.
Dnes je na Bílé hoře klidná vilová čtvrť a samotné bojiště připomíná mohyla s pomníčkem z roku 1920, která byla zřízena péčí Sokolské župy Podbělohorské na paměť třístého výročí bitvy. Jak jste tedy dopočítali, letos jsme slavili 400 let od této bitvy.
Proto, že jsme se na tuhle pražskou procházku vypravili týden po přesném 400. výročí bitvy, bylo na Bílé hoře celkem dost výletníků. Louka před mohylou byla na památku bitvy posázená celkem čtyřmi stovkami bílých růží. I bez nich se tu ale nabízí krásný výhled na oblast Prahy 6, vč. podzimně zabarvené Šárky a koronavidově prázdného letiště Václava Havla. Na fotce níže ty růže neuvidíte, protože jinak byste viděli i spoustu lidských stínů a to by oko estéta zaplakalo 🙂
Byl to pro mě celkem nostalgický návrat do známých míst a je zajímavé vidět takové místo o pár desítek let staršími očima. Procházka po oboře Hvězda a jejím okolí je příjemná záležitost po víkendovém obědě. A když vám na jejím konci přeci jen vyhládne, můžete zaskočit do restaurace U Holečků, kde nyní funguje výdejní okénko 🙂