Harrachov, Mumlavský vodopád a Anenské údolí

Harrachov je jedním z turistických center Krkonoš. Jasně, svoje jméno má především v zimě, kdy nabízí přehršel radovánek jak pro běžkaře, tak i pro ty, kteří holdují sjezdovému lyžování. A samozřejmě, léto a milovníci kol v Harrachově také patří k sobě. Ale co Harrachov může nabídnout „pěším“ výletníkům?

Jak se dostat do Harrachova

Autobusem

Pro ty, kteří nemají vlastní dopravu, je autobus volba číslo 1. Dostanete se sem krásně z Prahy, Jablonce n. Nisou, Rokytnice n. Jizerou, Tanvaldu, Turnova, Železného Brodu.

Vlakem

Harrachovské nádraží se nachází v kopcích nad městem, cca 3,5 km od centra. Od nádraží vás sveze místní autobus a nebo se můžete z kopce projít sami. Cesta na vlak je už pěšky horší, tam určitě vezměte zavděk místním busem.

Pěšky nebo na kole

Vzhledem k tomu, že Harrachov je horské středisko, tak pěšky sem asi nikdo z rozumné vzdálenosti nepůjde a na kole… Není lepší si to na kole projet přímo v Harrachově, než se na něm trmácet do Krkonoš? 🙂

Autem

Je to taková klasika – Harrachov leží na trase Turnov – Polsko a tak je autem krásně dostupný. V Harrachově je v sezoně ne úplně dostatek parkovacích míst a tak raději vyražte včas, ať se na vás dostane.

Mumlavský vodopád

My jsme dojeli do Harrachova autem a parkovali u autobusového nádraží. Parkovné tam vyjde na 100,- Kč za den bez ohledu na to, zda parkujete hodinu nebo deset.

Toto parkoviště bylo i nejblíž k prvnímu cíli naší výpravy. K Mumlavskému vodopádu. Nevím proč, ale vždy jsem si myslel, že těch vodopádů je několik. Tak fakt je jen jeden.

Vyrazili jsme z parkoviště po modré turistické značce, která nás zhruba po kilometru zavedla k Mumlavskému vodopádu. 

Je to jeden z nejpůsobivějších vodopádů na našem území. Je tvořený zhruba 10 m vysokým skalním stupněm, který se rozprostírá po celé šířce řeky Mumlavy. 

My jsme měli štěstí, že po několikadenních deštích bylo v Mumlavě dost vody. Do té doby jsem Mumlavský vodopád viděl jen v létě a to bylo vody dost poskrovnu. Na druhou stranu, domorodci tvrdí, že při jarním tání je to ještě mnohem větší hukot.

Když se nabažíte Mumlavského vodopádu, tak můžete po modré značce pokračovat dál nahoru podél řeky Mumlavy. Odměnou vám bude příjemná procházka a další hezká a romantická místa řeky.

Lze dojít až k rozcestí Krakonošova snídaně, kde bývá otevřený kiosek s občerstvením. Na Krakonošovu snídani je to od vodopádu zhruba 5 kilometrů a podle mě se to vyplatí, když pak máte vymyšlenou trasu, jak dál. Hezká tůra je přes Zadní Plech, Ručičky, Čertovu pláň, Studenov, Janovu skálu a Čertovu horu zpět do Harrachova. Je to ale na celý den. A mezi námi, zvolil bych opačný směr a na Čertovu horu se vyvezl lanovkou 😉 

My jsme se ale po chvilce vrátili zpět k Mumlavskému vodopádu, kde se také nachází oblíbená občerstvovací stanice.

Mumlavská bouda

Tato restaurace má svůj genius loci. Ten je tvořen především svéráznou postavou restauratéra. Jeho humor nemusí sednout každému, ale je fér a všem měří stejně. A tak to má být. 

Navíc, při vstupu do Mumlavské boudy jste dostatečně varováni.

V Mumlavské boudě si rozhodně dejte něco sladkého na doplnění energie. Já si tentokrát dal lívance s borůvkovou marmeládou. Úžasná záležitost!

Stejně jako třeba borůvkový koláč. 

Harrachov, Anenské údolí

Po doplnění energie jsme se vydali po žluté turistické značce tzv. Harrachovou cestou lesem zpět do Harrachova. Na pohodové cestě překročíte nejprve říčku Kamenice, pak se dostanete k Huťské strouze a ta vás dovede až na severní okraj Harrachova k prodejně Norma a k místnímu kempu.

Sejdeme cca 200 metrů dolů na velkou křižovatku a pokračujeme městem směrem k bobové dráze. Tentokrát byla zavřená, protože počasí nepřálo a tak nás kroky zavedly do části Harrachova zvané Anenské údolí. 

Je to klidná část obce, kde jsou jen domy místních a penziony pro přespolní. Žádné obchody, restaurace apod. Prostě klidná čtvrť.

Můstky Harrachov

Tou projdete a dostanete do centrální části Ski areálu Harrachov. Zde mimochodem začíná už zmíněná lanovka na Čertovu horu.

My se ale vypravili pod ní na doskočiště pod mamutím můstkem – dominantou Harrachova. Ta už jen vzpomíná na svoji zašlou slávu. Ostatně to lze říci o většině harrachovských můstků. Chátrají, investovat do jejich údržby (a dnes již rekonstrukce) se nikomu nechce. A na vině jsou nejen nevyjasněné pozemkové záležitosti.

Přesto všechno je pohled na můstky K180 (mamutí) a K120 (velký) impozantní. 

Mimochodem, pokud vás zajímají skokanské můstky, tak o kousek vedle jsou menší můstky K90, K70 a K40 a v lese na Hřebínku se ještě schovávají dětské K24 a K16. Ty dětské byly ještě nedávno dostupné tak, že se člověk mohl postavit nahoru na něj a vidět na vlastní oči to, co vidí skokané.

Vím o kamarádovi, který se podobně dostal i na mamutí můstek, ale to už vám nedoporučuji zkoušet. I když má člověk chuť zažít výjimečné věci, měl by myslet na své bezpečí.

My jsme zpod mamutího můstku vydali zpět a Harrachovem došli na parkoviště k autu. Už byl totiž čas se přesunout do ubytování… 

Mapa výletu

Další zajímavosti v Harrachově

Milovníci lokálních pivovarů ocení harrachovský minipivovar, který najdete vedle Muzea skla a kaple sv. Alžběty – dalších míst, které stojí za to v Harrachově navštívit.

V létě stojí za zmínku krásné přírodní koupaliště. Ale pozor! Bazén je napájen vodou z potoka a je tak opravdu osvěžující! Termály fakt nečekejte 🙂

Přímo na autobusovém nádraží pak najdete Ski muzem, které představuje vývoj harrachovského lyžování. K vidění jsou zde lyže staré více než sto let a skokanská výzbroj. Právě skokům a letům na lyžích věnuje muzeum velký prostor.

Harrachov – ubytování